Horní hrad 2007

O možnosti pracovní dovolené na hradě jsme se dověděli spolu s přáteli v knihovně od lidí, kteří tam jezdili pomáhat už v dřívějších letech. Sesbírali jsme sedmičlennou partu čtenářů knihovny plus psa a dne 26.7.07 jsme v plně naložených automobilech odjeli ku hradu.

Jaký byl můj údiv, když jsem poprvé spatřila Horní hrad. Přes jeho značnou zchátralost byl majestátní, jak to už u hradů bývá. Po první prohlídce hradu, po které jsme byli ještě více zmatení než na začátku, protože hrad je poměrně složitý, jsme se ubytovali v podkroví.

Od této chvíle jsme byli obyvateli hradu, což obnášelo práci i zábavu na celých 10 dní. Všichni jsme si to velice užívali, i přes rozmary počasí a pracovní vytíženost. Protože na Hradě není na mnoha místech signál, byli jsme osvobozeni i od sms zpráv a telefonátů rodičů a přátel. Cítila jsem se jakoby odříznutá od světa, ale vůbec mi to nevadilo, protože lidé, co byli ve stejnou dobu na hradě, nám to vynahrazovali.

Kromě jinak normálních dní na hradě stylu snídaně práce oběd práce večeře a volno byli naplánovány také dvě víkendové akce. První se jmenovala Slavnosti medu a sjeli se na ni včelaři ze všech koutů republiky. Kromě přednášek a ochutnávek medů a medovin byl ke shlédnutí bohatý doprovodný program, jako divadla nebo šermířská vystoupení. A kdo by měl snad žízeň nebo hlad, mohl si koupit medovinu nebo grilované maso.

Pro děti, ale i některé dospělé byla k dispozici zkušební výrobna svíček. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že to není vůbec jednoduché, a že vosk taky pěkně pálí.

Následující sobotu byla oblíbená noční prohlídka, kvůli které se na hrad sjely davy lidí. Noční prohlídka vypadala úplně jinak než ta normální, návštěvníci nebyli seznámeni jen s historií hradu, ale i s mnoha pověstmi, které jej opřádají. Například už jste někdy viděli aby na vás na obyčejné prohlídce chrlil nějaký drak oheň ze své sluje? Ne? Asi jste neabsolvovali Hauenštejnskou noční prohlídku. Po jejím skončení na horním nádvoří hradu se návštěvníci mohli odebrat na hlavní nádvoří, kde nejprve předvedla své šermířské umění skupina šermířů Savioli. Po nich nastoupila sličná dívka a v rytmu písní zatančila krásné tance. A úplně nakonec jsme shlédli úžasnou ohnivou show. Ohnivci skončil noční program a my jsme věděli, že zítra odjíždíme a myslím, že nikomu, ale vůbec nikomu se v tu chvíli ani za mák nechtělo domů. Bohužel nedalo se nic dělat museli jsme opustit hrad a vrátit se zpět do civilizace, daleko od společného ohně a od nových přátel.

A s tím, že příští rok se na hrad znovu vrátíme si odvážíme báječné vzpomínky, na pro mě nejlepších 10 dní prázdnin.

Ze Žihelského zpravodaje
autor: Daniela Procházková